Tak mi dnes už od rána bzučí v hlavě jeden písničkorecept a ne a ne se toho zbavit. Nomálně bych si to zazpívala a byl by klid a mír, ale anžto jsem po známé smrtelné mužské nemoci (buď su chlap, nebo je to smrtelný i pro žáby) zcela a naprosto hlasově indisponována, zkrátka tak jako sípu a tón nevydám ni nevydávím, tož jsem si to uklohnila a slova slovíčka šoupnu sem. Br! Ještě dneska mám děs z tý hodiny, kdy jsem se to učila...

Druhačka Helenka jde na hodinu sólového zpěvu. Vyběhne do druhého patra ZUŠ, jako vždycky jde moc brzo, tak čeká, povídá si s klavíristkou, houslistkou a trombónistou, sází se o žvýkačky, kouká z okna, ničí kytičky. Konečně předchozí zpěváček opouští učebnu a Helenka nadšeně nakluše. Paní učitelka, Helenčina důvěrnice, sedí u klavíru a hezky se usmívá. Rozezpívání na písmenko I mají domluvené speciální, takže pěkně narovnat, dýchat do bříška a..."Jiří ty miluji Jiří ty miluji tě" Helenka už se ani nečervená. Jenže...dveře jsou otevřené, paní učitelka vykoukne...Jiřík, Helenčina velká láska, co má hodinu po ní, je tu dnes moc brzy. "Tak pojď dál, Jiříku, budete dneska zpívat spolu....a Helenko, dáme ještě jednou to I..." Helenka by se nejraději propadla, i když pod nimi se nacvičuje balet, br...a slaboučkým hláskem kuňká vyznání :-) Ještěže Jiřík kouká z okna po autech. Zpívají spolu potom Týnom, tánom...a nakonec se učí...písničkorecept. Helenka doma brečí nad zradou. Paní učitelka se už další tajemství nedozví. Jiřík myslí na auta.

Jojo, jak řekl Tonda Špaček "Žábo, stárnem..." Až ho příště potkám, tak ho majznu. Nastartoval mi nějaký nostalgický období, či co. Možná ho majznu dvakrát. Co dodat nakonec... kdo uhodne název písně aneb čím jsem se nacpala, tomu možná trochu nechám :-)

 

Rajčata se rozhněvala

na zelenou papriku,

boj se vede bez milosti

na syčícím rendlíku.

A pepř pálí ze všech ráží

až se rendlík otřásá,

na kusy je rozsekána

liberecká klobása.

Vejce kráčí odhodlaně

proti dvěma cibulím,

jenom já mám místo zbraně

v ruce lžíci a už jím!

Pane Bože, velký hlad už mám...čtyři, tři, dva, jedna, HAM!