Tak mi dnes už od rána bzučí v hlavě jeden písničkorecept a ne a ne se toho zbavit. Nomálně bych si to zazpívala a byl by klid a mír, ale anžto jsem po známé smrtelné mužské nemoci (buď su chlap, nebo je to smrtelný i pro žáby) zcela a naprosto hlasově indisponována, zkrátka tak jako sípu a tón nevydám ni nevydávím, tož jsem si to uklohnila a slova slovíčka šoupnu sem. Br! Ještě dneska mám děs z tý hodiny, kdy jsem se to učila...
Druhačka Helenka jde na hodinu sólového zpěvu. Vyběhne do druhého patra ZUŠ, jako vždycky jde moc brzo, tak čeká, povídá si s klavíristkou, houslistkou a trombónistou, sází se o žvýkačky, kouká z okna, ničí kytičky. Konečně předchozí zpěváček opouští učebnu a Helenka nadšeně nakluše. Paní učitelka, Helenčina důvěrnice, sedí u klavíru a hezky se usmívá. Rozezpívání na písmenko I mají domluvené speciální, takže pěkně narovnat, dýchat do bříška a..."Jiří ty miluji Jiří ty miluji tě" Helenka už se ani nečervená. Jenže...dveře jsou otevřené, paní učitelka vykoukne...Jiřík, Helenčina velká láska, co má hodinu po ní, je tu dnes moc brzy. "Tak pojď dál, Jiříku, budete dneska zpívat spolu....a Helenko, dáme ještě jednou to I..." Helenka by se nejraději propadla, i když pod nimi se nacvičuje balet, br...a slaboučkým hláskem kuňká vyznání :-) Ještěže Jiřík kouká z okna po autech. Zpívají spolu potom Týnom, tánom...a nakonec se učí...písničkorecept. Helenka doma brečí nad zradou. Paní učitelka se už další tajemství nedozví. Jiřík myslí na auta.
Jojo, jak řekl Tonda Špaček "Žábo, stárnem..." Až ho příště potkám, tak ho majznu. Nastartoval mi nějaký nostalgický období, či co. Možná ho majznu dvakrát. Co dodat nakonec... kdo uhodne název písně aneb čím jsem se nacpala, tomu možná trochu nechám :-)
Rajčata se rozhněvala
na zelenou papriku,
boj se vede bez milosti
na syčícím rendlíku.
A pepř pálí ze všech ráží
až se rendlík otřásá,
na kusy je rozsekána
liberecká klobása.
Vejce kráčí odhodlaně
proti dvěma cibulím,
jenom já mám místo zbraně
v ruce lžíci a už jím!
Pane Bože, velký hlad už mám...čtyři, tři, dva, jedna, HAM!
Komentáře
když jsme u toho jídla... udělala jsem tatínkovi vlaštovčí hnízdo, nebo jak se to jmenuje... vypadá to divně, chutná to úžasně. :-) Takže díky za recept... i když jsem ho zapomněla a dělám to teď, jak mě napadne. :-D
Šťastný výherce je ochoten se v rámci zachování svého štěstí oné porce vzdát. Případně je ochoten ji vyměnit za láhev mléka, neboť mléko v láhvi je už dneska vzácnost (když pominu jednu nejmenovanou ledničku, kde jsou minimálně tři).
Aha, málem bych zapomněla, sliby se maj plnit (nejen o Vánocích), tož vskutku! trochu leča (tzn. množství menší než malé) si (ne)šťastný výherce může vyzvednout v lednici, za třetí lahví mléka vpravo, rovně kolem čínského zelí, pod mísou bramborového salátu (to je past :-)
Proti leču není zbraně,<br />
kam se na něj hrabe špek,<br />
vem lžíci a odhodlaně<br />
nacpi si jím žaludek.
Jupí, nová sloka! :-) Díky Ti! :-) <br />
Jinak prohrabávám haldy starých not..a jestli to najdu, tak...tak to oskenuju a lupnu sem, kdyby si někdo chtěl taky při vaření zpívat :-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.