Pastva duše? Sklizeň štítů,
podnebeský lán!
Hory, svoboda a špína,
pochválen buď Pán!
 
Pot strach smývá, mozek dálkou
v úžas překován.
Hory, svoboda a špína,
pochválen buď Pán!
 
Kraj zní kroky spolukráčů:
za medvědí klan!
Hory, svoboda a špína,
pochválen buď Pán!
 
Díkem dýchej, Bůh je síla,
chyť se jeho lan!
Hory, svoboda a špína,
pochválen buď Pán!
 
Beze mě se nakládejte
do smaltu svých van!
Hory, svoboda a špína,
pochválen buď Pán!
 
…než je tvor zas mezi čtyři
stěny natěsnán.
Hory, svoboda a špína,
pochválen buď Pán!
 
Žerty ze mě strop si tropí,
sním, že je to stan!
Hory, svoboda a špína,
pochválen buď Pán!
 
Cosi kdesi neštymuje,
voním do všech stran!
Hory, svoboda a špína,
pochválen buď Pán!
 
Dám půl Prahy (tu půl s Hradem!)
za mír travních rán!
Hory, svoboda a špína,
pochválen buď Pán!
 
Já se vrátím! Zas chci vzhůru!
Slib jest výškám dán!
Hory, svoboda a špína,
pochválen buď Pán!
 
 
 

 

Tož... to bylo tak... že to bylo. A bylo to Dobré. Expedice s medvědem je kouzlo, co člověk do slov nezachytí. Možná si najde rytmus dechu pro škrábání srázem a pak ho trochu slovíčkoidně přioděje, ale nezachytí. A už vůbec nepředá. Nu což. Dobrá věc si dělá reklamu sama. :) Ačkoliv... možná časem dojde na palubní deník dálkovník expedičník... a tam budou teprve věci a všechny koeficienty uvěřitelnosti a limity zázračnosti dostanou na frak. ;)