Žabinec

SPACESHOES© Legenda ožívá! Z hlubin Vesmíru povstávají noví hrdinové. Každý je má! (Kdo ne, hledá je.) Málokdo si jich všímá. Jejich činy jsou…přízemní. Jejich vůně…různorodá. A nyní jsou tu…a promlouvají! TEREZIČKY CVIČKY Chodily jsme Vesmírem,…

Bělka byla na vážkách. Nezvaný návštěvník vypadal důvěryhodně a jeho vysvětlení znělo přesvědčivě. Ale to přece nejde, jen tak někomu uvěřit! Ty věcičky s sebou může mít k oklamání... Zajmu ho! Popovídat si s ním můžu i přes mříže! Krok a už byla u…

Proběhla poničenou, zaprášenou galerií a tmavými chodbami, zastavila se až u zdi naproti dveřím dřívější honosné síně. Chvíli dumala, prohlížela si kameny...hmátla sem a hmátla tam – a ve zdi se otevřel otvor. Výtečně! Věděla jsem, že tady je taky.…

Po celém hradě vládlo ticho a klid. I obléhatelé byli pouhými lidmi a v čase poobědním upustili od útoků, aby se mohli s břichy k prasknutí nacpanými hrachem a vepřovým rozvalit ve stínu blízkého lesíka. Ospalé příměří ukolébalo i posádku hradu. Jen…

TRAMTADADÁ... Všem na vědomost se dává, že dnešního dne, prvního oficiálně prázdninového, bude hra zahájena a příběh započat. Stalo se totiž, že v časech pradávných polovina bloku škrabopisem nedbalým zaplněna byla a vzniknul tak útvar…

Po dlouhé (dobře, krátké, jsem na nich závislá) době jsem si pustila film Slavíci v kleci...kdo si pamatuje okatého uličníka Morhange, an před tabulí otevře pusu a vydá tóny, z nichž se tají dech? A kdo rozumí, o čem to vlastně zpívá, když se ozve …

Hm. Jak by to vyjádřil Prattchet, nebojím se výšek, ale hloubek. Zvlášť, když nad nima někdo balancuje na žebříku a snaží se ten pokus o sebevraždu omluvit tím, že se na to nemůže dívat a toho, kdo to navrhnul, by to měli nechat umýt. Totiž, mamka…

Romeo, Julie a média (Pochopitelně se omlouvám panu Shakespearovi a raději i panu Otčenáškovi za svou neoriginalitu – co satisfakci je zvu na zmrzlinu...) Přenesme se do slavného města Verony. Předestřeme si ji však v poněkud jiném světle.…

¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯ …hodina bývá dlouho trpělivá a potom odbíjí… V neděli 7. března si hodina ani nepočkala na pátou a samou nedočkavostí začala odbíjet už ve tři. Proč? Inu, těšila se, že o ní bude zase zpíváno. Na faře v Rychnově…

Tak jsem zase po nějaké době pročítala starší bloky. Radši bez komentáře, ale narazila jsem tam na jednu věc. (No, kdyby jen na jednu...chvílema mi to přišlo až dost děsivý, ale Ale!) Takže, dámy a pánové, toto vůbec není reklama na Schaumu! Čili…